Smlouvání patří k arabským tržištím stejně tak, jako Socha svobody k New Yorku. Je to jakýsi symbol, bez kterého to prostě není ono.

Smlouvá se na tržištích, u stánků a dokonce i v některých kamenných obchodech. Arabové jsou kšeftmani, a tak to má být. Smlouvání není nikterak náročné, dokonce ani znalost angličtiny nebo ruštiny není naprostou nutností, jen se stačí držet několika rad a pravidel.

Rady jak smlouvat

• Důležitý je již první dojem. Buďte milí, slušní, usměvaví a snažte se prodejci zalíbit. A také se přiměřeně oblečte, věřte, že v obleku od Huga a s brýlemi od Emporia moc velkou slevu neukecáte.
• Nehrajte si na Američany, Angličany nebo Němce – pokud tedy chcete něco usmlouvat. Je lepší zmínit nějaký chudý postsovětský národ a vyvolat dojem, že jste do Dubaje přicestovali pěšky, spíte pod lepenkovou krabicí a jíte týden starý chleba. Arabský kšeftman zmíní nějakou podobnou historku, ale to ke smlouvání tak nějak patří. Snaha vyvolat soucit. Třeba afghánský prodejce na trhu hned u přístaviště abry mi vyprávěl historku, jak do Dubaje zrovna přicestoval jeho nemocný bratr, který utíkal před Talibanem. Tak jsem u něho pár suvenýrů koupil, ale nejprve smlouval.
• Nejprve si obejděte větší počet stánků, padne-li vám některá věc do oka, určitě ji nekupujte v prvním stánku, na který narazíte. Obchody u vstupu do tržiště, popřípadě u stanoviště abry, bývají často nejdražší.
• Máte-li již vybrané zboží, které chcete koupit, a obchod, vejděte dovnitř. Nejprve si ale prohlížejte jiné zboží, než to vaše vytoužené. Majitel obchodu opravdu nemusí vědět, že ta fialová kabela celá popsaná nápisem Dubaj (mimochodem, obdobnou jsem viděl mj. v Praze, New Yorku nebo Moskvě), musí být stůj co stůj vaše.
• Ceny na tržištích nesmíte posuzovat podle toho, kolik vám řekne obchodník nebo kolik se vám podaří usmlouvat, nýbrž se pokuste odhadnout výrobní cenu daného artiklu.

[ad1]

• Poté se jen tak mimochodem zeptejte na cenu oné kabelky, ale vůbec ji neberte vážně. Řekněme, že za kabelu jste ochotní zaplatit maximálně 80 dirhámů, ale majitel vám řekl, že stojí 150 dirhámů. Zkuste odhadnout výrobní cenu kabelky a obchodníkovi navrhnout třeba 50 dirhámů.
• Pokud jste cenu výrazně podstřelili, může se stát, že se obchodník urazí a z obchodu nic nebude. Bude-li se však usmívat a říkat, že to je moc nízko, jste na dobré cestě.
• Následně obchodníkovi zdůrazněte, že tedy uděláte ústupek a nabídnete více. Třeba 55 dirhámů. Obchodník zpravidla také cenu upraví směrem dolů.
• Dobrým strategickým tahem je i využití kamaráda či kolegy, který vám bude nákup zboží naoko rozmlouvat a poukazovat (i na vymyšlené) vady výrobku. O těchto chybách obchodníka informujte a žádejte další snížení ceny.
• Nezapomeňte dělat ústupky a po drobných částkách ustupovat a navyšovat cenu zboží – v našem příkladě třeba na 70 dirhámů.
• Občas také ke snížení ceny pomůže fakt, koupíte-li si u daného obchodníka i jiné zboží. To samozřejmě také usmlouvejte.
• Zasekne-li se vyjednávání poblíž vámi vytoužené ceny, vytáhněte z rukávu poslední trumf. Hezky poděkujte a obchod po půlhodinovém či hodinovém vyjednávání pomalými kroky opusťte. Je více než pravděpodobné, že obchodník za vámi vyběhne ven a přistoupí na vámi navrhovanou cenu. Gratuluju, vyhráli jste!

Pokud obchodník na vaši cenu i tak nepřistoupí, nebuďte naštvaní. A raději si ji kupte i za vyšší cenu, jinak budete litovat. Smlouvání je především jednou z atrakcí Dubaje, stejně jako třeba návštěva Burj al-Arabu nebo nocování v poušti.

Když si navíc přepočtete rozdíl mezi vámi nabízenou a požadovanou částkou, zjistíte, že se velmi často dohadujete jen o pár korun, které stejně utratíte jinde.